Loupak.cz - Vtipy

„Pane doktore, řekněte čestně, jsou ty nové prášky nějak užitečné?”
„Samozřejmě. Nedávno jsem si z provizí koupil auto.”

Blázen honí doktora se sekerou v ruce. Vyčerpaný doktor zaběhne do slepé uličky a nezbývá mu, než čekat na smrt.
Blázen přiběhne k doktorovi a říká: „Tady máš sekeru a teď honíš ty mě!”

Pan Kmín jaksi ochořel, protože si začal říkat my a vydávat se za Ludvíka XV. Byl umístěn v příslušném ústavu a když se za měsíc přišla zeptat manželka na jeho zdravotní stav, sdělil jí psychiatr: „Už je to lepší, už slevil na Ludvíka XIII.”

K doktorovi přijde kovář se škaredě pochroumanou nohou. Doktor se ho ptá, co se mu stalo. Kovář: „Před 36 lety jsem přišel sem do města do učení ke starému mistru Vávrovi.”
„Mluvte k věci, tu nohu snad nemáte takhle 36 let.”
„No to ne, ale souvisí to s ní. Mistr měl překrásnou dceru. Když jsem se první noc ukládal ke spánku, přišla za mnou a sladce se mě zeptala, jestli něco nepotřebuji. Já jsem ji ujistil, že ne. Druhý večer přišla zase, v tenké noční košilce, a zase se mě ptala na totéž. Já jí řekl, že se mám výborně a neschází mi vůbec nic. Další večer přišla skoro až za tmy, neměla na sobě naprosto nic. Zeptala se, jestli pro mě může něco udělat a stěžovala si, že je jí zima. Já jsem jí řekl, že mi nic nechybí, že si kvůli mně nemusí dělat starosti a mrznout, ona se rozbrečela a práskla dveřmi.”
„Prosím vás, řeknete mi už konečně, co se vám stalo s nohou?”
„No vždyť vám to říkám. Dneska ráno mi došlo, co tím tenkrát myslela a jakej jsem byl vůl, praštil jsem vzteky pětikilovým kladivem do zdi, ono odskočilo a přerazilo mi tu zatracenou nohu!”

Doktor: „Pane Novák, neuróza vaší ženy není nebezpečná, může s ní prožít i sto let!”
Novák: „Doktore, a já?”

Mladá dívka se ptá: „Pane doktore, co mám dělat, abych měla prsa pěkně kolmo?”
Doktor si ji chvíli prohlíží a pak praví: „Choďte po čtyřech.”

Kdy je zubař na vrcholu blaha?
Když konečně vytrhne ten pravý zub!

„Pane doktore, mám rozbitou hlavu.”
„A co mě s tím, člověče, otravujete? Skočte si k opraváři!”

Těžce zraněný muž na tramvajové zastávce upozorňuje záchranáře: „Ale já jedu třiadvacítkou, a ne stopětapadesátkou!”

Pacient se před operací shání po peněžence.
„Ale to nespěchejte,” pousměje se sestra, „vděčnost primáři můžete vyjádřit až po operaci.”
„Na to já nemyslím, chci si jen přepočítat peníze, než mě uspíte.”